Igirl – Nadační fond Josefů K.

Igirl

Podpora: 35 000

Natálie Bočková

Divadelní režisérka a autorka, absolventka režie na Divadelní fakultě JAMU. Ve své práci kombinuje prvky autorského divadla, živé hudby a vizuálního jazyka s důrazem na generační témata a současné společenské otázky. Je zakladatelkou mladého brněnského spolku Karapax, který propojuje tvůrce napříč vysokými uměleckými školami v České republice.

Její tvorba je osobní, vizuálně nápaditá a citlivě reaguje na problémy současné mladé generace – se zvláštním důrazem na duševní zdraví, křehkost a identitu.

Informace o projektu

Kdo je „Dívka“? Jeden hlas, nebo celý sbor? Inscenace vychází z prvního českého překladu hry iGirl irské dramatičky Mariny Carr. Text se pohybuje mezi dramatem a poezií. Ženskou zkušenost v něm nenese jeden konkrétní příběh, ale koláž hlasů, které se rozpadají a znovu skládají od pravěku přes současnost a mytologické podsvětí až po nemocniční pokoj. Otevírá témata tělesnosti, dospívání, násilí, identity a lidského dědictví, které v sobě nese něhu i brutalitu.

Monolog původně psaný pro jednu herečku se v inscenaci rozkládá mezi šest performerek a performerů. Jsou kolektivním tělem „Dívky“ a zároveň samostatnými osobnostmi. Minimalistický jevištní jazyk staví na světle, zvuku, fyzickém divadle, autorské hudbě a voicebandu. Inscenace nevypráví lineární příběh. Chce být silným tělesným a emocionálním zážitkem a ptá se, co znamená být ženou a člověkem.

Překlad vzniká ve spolupráci s Eliškou Kubartovou a Terezií Šípovou, které se na Univerzitě Palackého v Olomouci ve svém doktorském výzkumu věnují překladu dramatických textů. Na převodu textu se podílí i inscenační tým.

Tým: Natálie Bočková (režie, spolupráce na překladu), Terezie Šípová (režie a dramaturgie, překlad), Eliška Kubartová (překlad); hrají Veronika Vítková, Veronika Navrátilová, David Štandera, Martin Nosek, Roma Růžička a Anežka Malá

Premiéra: 7. 12. 2026, Olomouc