Ema Poliaková

Ema Poliaková pochází z Brezna na středním Slovensku. Na konzervatoři v Banské Bystrici vystudovala herectví a pak absolvovala Ateliér fyzického divadla na DF JAMU. V jejích inscenacích se potkává fyzické divadlo, současný tanec, akrobacie, klaunerie a hlavně práce s maskou, která ji dlouhodobě zajímá. Inspiraci hledá i ve folkloru, především slovenském. Během studia uvedla na Orlí autorskou absolventskou inscenaci Člověče, nezlob se! / Píšu ti, protože…. Na brněnských scénách se objevila v inscenacích Noční krajina a Zářivá verbež v Divadle Reduta Národního divadla Brno, v Miminím divadle Divadla Radost a v dětské inscenaci O Pejskovi a Kočičce v Divadle Bolka Polívky. Na Slovensku hrála například ve Štúdiu Pivnica nebo ve Slovenském komorném divadle Martin. Svůj autorský projekt Vrána rozvíjí od roku 2025 v rámci Otevřeného projektu kolektivu tYhle a poprvé ho veřejně ukázala jako work-in-progress ve Studiu Truhlárna.

Informace o projektu

Co když se na smutek podíváme očima vrány? Autorská sólová inscenace na pomezí současného tance a fyzického divadla volně vychází z románu Žal je to s křídly Maxe Portera. Jeho perspektivu ale obrací. Vrána tu není jen průvodkyní truchlícího člověka a symbolem smutku, ale svébytnou bytostí s vlastním tělem, emocemi i sociálním životem.

Ústředním prvkem je autorská polomaska vrány, která proměňuje tělesný projev performerky i její vztah k prostoru a divákům. Inscenace zkoumá smutek jako fyzickou a sdílenou zkušenost a vypráví ho bez lineárního příběhu, pohybem, zvukem a prací s objektem. Vychází z pohybového výzkumu a improvizace a vznikající materiál skládá do obrazů vnitřní proměny postavy. Projekt vzniká od roku 2025 v rámci Otevřeného projektu tYhle pro začínající tvůrce a prošel rezidencemi ve Studiu Truhlárna, Cirqueonu a Divadle Barka.

Tým: Ema Poliaková (koncept, performance, maska a scéna), Kamil Bačovský (dramaturgie), Ester Hradilová (kostým), Barbora Šimová (světelný design)

Premiéra: listopad 2026, CO.LABS Brno; pražská premiéra v Žižkostele